Martin Šárovec

Motiv Prahy v díle Oskara Kokoschky a Martina Šárovce

Oskar Kokoschka vytvořil během svého čtyřletého pobytu v Československu šestnáct pohledů na Prahu. Měl zde mnoho přátel mezi umělci, galeristy a teoretiky.
S uznáním se zmiňoval o Václavu Špálovi nebo Emilu Fillovi a Bohdana Heřmanského považoval za nadějného mladého autora. Kokoschkův vliv je patrný nejen v řadě soudobých děl z českého prostředí. Praha se stala oblíbeným námětem pro umělce až do současnosti, jak dokazuje cyklus maleb a grafik Ars Pragensia od Martina Šárovce. Pro jeho pohledy na město je platný Kokoschkův názor, že čeští autoři dokáží být současní charakteristickým smyslem pro barvu.
Šárovcova Praha je vitální jarní zelení, poklidná zemitými barvami v časných hodinách při východu slunce, dramatická
v sychravém deštivém podzimu nebo chladně osiřelá v mrazivých dnech. Pohledy z Petřína na Hradčany, do zahrad Pražského hradu nebo na Karlův most jsou blízké oběma umělcům, stejně jako expresivní živelná forma. U Kokoschky však získává alegorické obsahy, které předznamenaly další směřování jeho tvorby ovlivněné tíhou politických událostí. U Šárovce je naopak prostředkem k hluboce psychologizující studii jednoho města. Nezbavuje ho lidské přítomnosti ani architektury. Vybírá si rušné ulice, ikonická místa i stavby. Šárovcovo dílo tak prozrazuje dokonalou znalost metropole a historických souvislostí vnímaných z pohledu místního rodáka. Tento vzájemný rozpor v tvorbě obou výtvarných umělců je však relativní. Kokoschkova Praha je středobodem v naší paměti – pevným, neměnným v jakékoli době a za jakýchkoli okolností – stejně tak jako Šárovcova Praha, která k nám navíc hovoří aktuálním jazykem.

V Praze 2015 Bronislava Kuzica Rokytová
kurátorka výstavy Oscara Kokoschky v Národní galerii v Praze