Haralampi G. Oroschakoff (*1955) – Different Worlds
5. 5. – 29. 6. 2014
ceny obrazů na vyžádání v Galerii MIRO
KATALOG K VÝSTAVĚ NALEZNETE ZDE
Marie-Louise von Plessen (Déjà vu im Diesseits – umělec jako kartograf)„Člověk, který nemá svoji vlast, protože z ní byl vyhnán, a jehož osudem je být věčně na cestách. Jeho obrazové kompozice zvou k imaginárním cestám, jejichž hranice přesahují z druhé strany známé západoevropsky orientované umělecké topografie. Vědom si povinnosti „praktické potřeby znázornění smyslné ilustrace“, ukazuje se jako etnograf světa barev a tváří … a diskrétními citáty karet poukazuje na to, že jeho motivy vlastně nejsou spojovány s žádným místem …Oroschakoff odvádí malovanými citáty pohled z mýty zamlženého světa orientalistů na staré rány teritoriálních států závislých na politickém diktátu velmocí s jejich doutnajícími národními a kmenovými odlišnostmi. …“
Celé umělecké dílo rakouského malíře, kreslíře a spisovatele (narozen v roce 1955 v Sofii, vyrůstal ve Vídni), se v začátcích vyznačovalo zejména vypořádáváním se s ikonou a s byzantským světem, což představovalo rozpor s praxí, obvyklou na tehdejším uměleckém trhu. Oroschakoffovo srovnávání a archivování východních a západních světů posunulo již od roku 1984 „neviditelnou uměleckou hranici“ mezi latinskou a pravoslavnou civilizací v povědomí veřejnosti; rozšířil pojem umění o oblasti historie a zahraniční politiky. Jeho politickohistorický zájem z něj udělal uznávaného experta na vztahy východu a západu; aktivně se zúčastnil všech důležitých politických sporů, mimo jiné Petěrburský dialog (2003), Německo-ruské fórum a od roku 2011 se pravidelně účastní Rozhovorů u krbu (Kamingespräche) na ruském velvyslanectví v Berlíně. Oroschakoff patří k zakladatelům (spolu s Curtisem Briggsem, Florianem Langenscheidtem a Enochem zu Guttenbergem) „ artists for nature“, je členem společnosti Casino a Německé společnosti pro zahraniční politiku (DGAP).
Jeho kompletní obrazové umělecké dílo bylo prezentováno na více než 100 výstavách v Evropě, Rusku a Americe. Již na začátku jeho muzejní instalace vyvolávaly rozruch („Klec – Volný prostor “, Museum Moderner Kunst, Wien (Muzeum moderního umění ve Vídni)), poté vystavoval s tzv. Nouveu-Bohème (Julian Schnabel, Jiří Georg Dokoupil a další), účastnil se bienále „Dokumentas“. Dnes je zastoupen v mnoha veřejných sbírkách: mimo jiné v Muzeu moderního umění ve Vídni, Městské galerii v domě Lenbach v Mnichově, Ruském státním muzeu v Petrohradě, Berlinische Galerie, Mamco Genf a v mnoha známých soukromých sbírkách, mimo jiné ve Sbírce Dürckheim a Rosenkranz.
Jeho knihu „ Aféra Battenberg“ (nakladatelství Berlin Verlag, 2007) Oroschakoff prezentoval na více než 25 autorských čteních a literárních festivalech. Dnes tato kniha patří ke standardním dílům evropské historie. „Myšlenkové témaOroschakoffa je „Orientální otázka “: zápas mezi nacionalisty a panslavisty, liberály a velkými Rusy, mezi osmanským vyčerpáním a balkánským nadšením, které se od roku 1989 odehrává ve stále nových krvavých epizodách. Kdo chce skutečně pochopit balkánské propletence posledních let, ten by se měl ponořit do tohoto obrovského historického vyprávění „ (Časopis Der Spiegel, 2008). Množství jeho zveřejněných knih upevňuje jeho místo v literárním světě. (Kräftemessen/Měření sil, 1995; Instant Archaeology, 1996; Moskau-Berlin-Stereogramme, 2001; Internationales Literaturfestival / Mezinárodní literární festival, 2001).
Festival Ruska „Měření sil“ (Kräftemessen) v Mnichově, který Oroschakoff v roce 1995 koncipoval a zároveň byl jeho kurátorem, je významný pro dvě města, která byla zároveň centrem jeho života – Berlín a Mnichov. Zde se poprvé sešly tři generace umělců a teoretiků. V roce 2003 daroval Haralampi sbírku „Moskauer Konzeptualismus“ (společně s Vadimem Zakharovem) Muzeu grafiky a kresby (Kupferstichkabinett) v Berlíně.
Čtyřnásobný otec pochází ze staré ruské rodiny, žije a pracuje v Berlíně, Vídni a na Azurovém pobřeží.
…Tak budeme nuceni ke změně obvyklého postupu interpretace: my musíme uhodnout kulturu, se kterou umělci pracují – na základě relativní podobnosti jejich pracovního postupu s mezinárodními uměleckými zvyklostmi. Potom bude naše vnímání „culturally correct“ (kulturně správné) a naučí nás relativitě obrazů masové kultury, která se například jako téma stále objevuje v díle Haralampi Oroschakoffa.
Boris Groys, Mystical Correct